Virální zprávy dnes nejsou jen zábavné video klopýtajícího psa nebo skandál z reality show. Často jde o zavádějící nebo lživé informace, které se internetem šíří rychlostí blesku. Co však způsobuje, že jim tolik lidí věří? Odpověď nabízí psychologie a sociologie.
Emoce prodávají
Základním principem virálních zpráv je jejich schopnost vyvolat silné emoce – vztek, strach, pobavení nebo úžas. Právě emoce zvyšují pravděpodobnost, že člověk informaci nejen uvěří, ale i bez rozmyslu sdílí dál. Výzkum univerzity v Pensylvánii ukázal, že zprávy vyvolávající emoce mají až dvakrát vyšší šanci stát se virálními než neutrální obsah.
Potvrzení vlastních názorů
Další klíčový faktor je tzv. potvrzovací zkreslení (confirmation bias). Lidé si přirozeně vybírají takové informace, které potvrzují jejich stávající názory a hodnoty. Pokud se například někdo obává zásahu státu do osobních svobod, snáze uvěří zprávě o „tajném sledování mobilů“. I když je tato informace nepravdivá, rezonuje s jeho vnitřním přesvědčením.
Společenské body
Sdílení virálních zpráv funguje i jako forma sebevyjádření – ukazujeme tím, co nás zajímá, co nás rozčiluje nebo rozesmívá. Podle studie časopisu Psychology of Popular Media Culture lidé často sdílejí zprávy kvůli touze po uznání a spojení s ostatními. Sdílením informace ze sebe dělají „toho, kdo ví první“, čímž si budují status ve své sociální bublině.
Algoritmy a uzavřené bubliny
Sociální sítě navíc pracují s algoritmy, které uživatelům zobrazují obsah podobný tomu, co už dříve četli, lajkovali či sdíleli. Tím vznikají tzv. informační bubliny, kde se uživatel setkává pouze s názory a informacemi, které mu vyhovují. To výrazně zvyšuje šanci, že i nepravdivá zpráva vypadá jako pravda – protože ji potvrzují „všichni kolem“.
Jak se bránit?
- Nešiřte zprávy, dokud si neověříte jejich pravdivost.
- Sledujte důvěryhodné zdroje (např. Demagog.cz, Manipulátoři.cz).
- Naučte se rozeznat základní znaky manipulace – chybějící zdroj, silně emotivní nadpis, chybějící autor.
- Buďte kritičtí i k informacím, které vám „dávají smysl“.