V éře sociálních sítí se z každého uživatele internetu může stát šiřitel zpráv. Zprávy, které by dříve prošly jen lokálním tiskem, se dnes mohou během několika hodin dostat ke statisícům lidí. Tento fenomén, známý jako „virální novinky“ (viral news), přináší nejen rychlost, ale i důsledky, které často nikdo nečeká.
Jak vzniká virální zpráva?
Zpráva se stává virální většinou tehdy, když ji uživatelé začnou hromadně sdílet, komentovat nebo lajkovat. Spouštěčem bývá šokující obsah, silný emocionální náboj nebo vtip. Často však nejde o ověřené informace, ale o senzaci – čím absurdnější, tím lépe. Algoritmy sociálních sítí pak takový obsah upřednostňují a dále šíří.
Virál z českého prostředí
Typickým příkladem z Česka může být kauza fiktivní pokuty za jízdu na kole bez helmy, která se v roce 2023 šířila po Facebooku. Ačkoli šlo o satiru z webu s falešnými zprávami, stovky lidí ji považovaly za pravdivou a přeposílaly ji dál. Ministerstvo dopravy muselo následně vydat oficiální dementi.
Jiný případ se týkal virálního videa, kde údajně „úředník EU zakazuje české brambory“. Video, vytržené z kontextu, vyvolalo stovky hněvivých komentářů a dezinformací. Ve skutečnosti šlo o zcela jiný obsah.
Důsledky virálních novinek
Virální zprávy mohou být zábavné, ale často také škodlivé. Mnohdy přispívají k šíření paniky, konspiračních teorií nebo cílené manipulaci veřejnosti. Toho využívají i tzv. dezinformační weby, jejichž cílem není informovat, ale ovlivnit názorové klima.
Například během pandemie COVID-19 kolovala po sítích řada nepravdivých virálních zpráv – od „zaručených domácích léků“ až po falešné informace o očkování. Tyto zprávy měly přímý dopad na rozhodování lidí, a to i v otázkách zdraví.
Co s tím?
Běžní uživatelé mohou proti dezinformacím bojovat tím, že si ověří obsah dřív, než jej nasdílí. Pomoci může i sledování ověřených zpravodajských serverů nebo projektů jako Demagog.cz či Manipulátoři.cz, které se věnují ověřování faktů.